Včera jsem psala mimo jiné i o tom, jak jsme jezdila do školy vlakem.
Já v té době ale jezdila vlastně vlakem všude. A nejenom v té době.
Moje první samostatná cesta vlakem byla už v 9ti letech. Jela jsem poprvé za babičkou.
Pojďte nahlédnout, kdo vlastně Mamina je.
Mamina je hlavně člověk, se kterým se celoživotně táhne nešikovnost, přitahuje na sebe pozornost, aniž by o to stála a dokáže kolikrát říct takovou koninu, že nezapře v sobě blondýnu. Nutno říct, že není tak hloupá, ona ví, že ta konina je naprostá blbost už ve chvíli, kdy to vypustí z pusy,
První láska...
Vzpomenete si na ni? Nemyslím tím teď tu pubertální, kdy šlo opravdu do tuhého. Myslím tu, kdy jste si poprvé uvědomili rozdíl mezi klukem a holkou. Proběhlo první vodění za ruce, možná došlo i na cudné líbání...
Já si pamatuji
Dneska bych vám chtěla trochu přiblížit slovo "Crowdfunding," díky kterému se i vlastně povedlo vydat moji knihu.
Mám totiž pocit, že se o téhle vymoženosti hodně málo mluví a hodně málo ví, což je škoda, protože kdyby tomu bylo jinak, mohla jsem díky téhle službě nejenom vydat Olivera,
Knihu "Oliver a já" jsem psala v období, kdy jsem si nebyla vůbec jistá, nějakým svým dalším působením.
Končila mi mateřská, já nevěděla kde se pracovně a jestli vůbec, posunu (Corona, časová závislost na školce a muž který je od rána do večera v práci). Cítila jsem beznaděj a téměř denně se modlila
Tak jo, asi je na čase, prásknout na sebe, co vlastně čtu já, když píši...
Možná se budete divit, ale já vlastně romantické knihy téměř vůbec nečtu. Kdysi dávno jsem četla knihy od Joy Fieldingové, ty mě opravdu bavily, a protože je moje máma velká fanynka spisovatelky, jeden čas jsem měla přečtené všechny její knihy, ale
O víkendu jsme byli na rodinné oslavě 60tin.
Musím říct, že když porovnám tuhle oslavu s těmi, které jsem musela jako malá absolvovat, jako malá, musím přiznat, že se vše posunulo někam úplně jinam, a jsem za to ráda. Do dnes si totiž pamatuji, že jsem se po většinu času nudila, protože hudba byla příšerná, všechny babičky, tetičky a jiné paní se mě pořád ptali na to samé, co škola,
Včera jsem se dívala na dokument "Samomatky...Samomámy?" omluvte mě, nepamatuji si přesně ten název, ale bylo to večer na ČT2 a pojednávalo to o mámách samoživitelkách.
Dnešek je přesně ten den, kdy se mi nechce vůbec nic. Nechce se mi uklízet ( i když už to tady na mě křičí, že by to asi fakt chtělo). Musím také začít dělat ten dort pro tchyni. Vše mám rozvržené, a dnes je tedy den, kdy se musí péct korpusy. Ale bojím se, že jak se mi nechce, nedopadne
Často dostávám otázky, na mé hrdiny. Kde jsem přišla na jejich jména, jestli se jedná o konkrétní osoby...