Šedesátníci...

O víkendu jsme byli na rodinné oslavě 60tin.

Musím říct, že když porovnám tuhle  oslavu s těmi, které jsem musela jako malá absolvovat, jako malá, musím přiznat, že se vše posunulo někam úplně jinam, a jsem za to ráda. Do dnes si totiž pamatuji, že jsem se po většinu času nudila, protože hudba byla příšerná, všechny babičky, tetičky a jiné paní se mě pořád ptali na to samé, co škola, co kamarádi, když jsme byla starší, tak co kluci...a hlavně...všichni byli na mě neuvěřitelně staří .(když neberu svoje rodiče a sourozence) a jediné téma, které se tam probíralo byli nemoci a kdo zemřel.

Naši šedesátníci se na této oslavě bavili o dovolených a o vnoučatech: kdo už umí chodit, kdo už chodí do školy a kde s nimi byli na jakém výletě. Když začala hrát hudba, začalo to s nimi cukat. ale s námi všemi také, protože naši šedesátníci poslouchají Kabát, Traktor a Divolého Billa a když se chtějí hodně sklidnit, tak srarý dobrý Elán. 

Naši šedesátníci také hrají "židličkovou" ,honí se za nafouknutým balonkem s párátlkami a hrají, komu dřív balonek praskne a předhánějí se v tom, kdo řekne lepší hlášku s vdechnutým heliem.

Ano, je to oslava jako každá jiná a prostě někdy hodně dlouhá, ale vím, kdykoliv jsem na takovou oslavu pozvaná, že moje dítě na ni nebude vzpomínat tak, že to byl pro něho oprus se starými lidmi. Ano, staří budou oproti mému dítěti pořád, ale ten věkový rozdíl hravě strčí do kapsy mantalita našich starších. Nebaví se totiž jen o nemocech a o tom, komu vyhasla svíčka. Jejich vrstevníci jsou totiž převážně stejně vitální a hlavně, pro ně věk 60 neznamená sedět u televize s teplými bačkorami, ale znamená to pro ně pořád ještě žít, užívat si plnými doušky a pořád ještě zažívat nějaké dobrodružství. A za to jsem neuvěřitelně ráda, protože to znamená, že možná jednou i já budu takhle vitální babča a to je myslím si dobrý výhled do budoucnosti :-)

A co vy? máte taky takový pocit jako já, že se to vše nějak lepší?