Tak jo, asi je na čase, prásknout na sebe, co vlastně čtu já, když píši...
Možná se budete divit, ale já vlastně romantické knihy téměř vůbec nečtu. Kdysi dávno jsem četla knihy od Joy Fieldingové, ty mě opravdu bavily, a protože je moje máma velká fanynka spisovatelky, jeden čas jsem měla přečtené všechny její knihy, ale tím jsem také skončila. Občas jsem se také pobavila u knih Simony Monyové , ale ne všechny její témata byly oddechovky. Nad spousty z nich jsem musela docela dost přemýšlet (což mi normálně nevadí) ale byly to spíše témata těžká a ne příliš úsměvná. Tím tak výčet přečtených, romantických knih končí.
Mým favoritem jsou detektivky, spíše možná kriminálky. Nejoblíbenější autor je pro mě Jeffery Deaver. S jeho vyšetřovatelem Lincolnem mám doma úplně všechny jeho knihy, taktéž s agentkou Danceovou, která je machr na kinetické věci.
Jeho styl psaní prostě zbožňuji a vždycky, opravdu vždycky na závěr překvapí. Už nikdy nesázím a nemám tipy na vraha, protože se nikdy prostě nestrefím a to mě u Jefferyho prostě baví.
Trochu mu šlape na paty Chris Carter, který píše obdobně a i jeho detektiv Hunter mě baví. Od tohoto spisovatele tedy knihy teprve dokupuji.
Jinak musím říci, že prostě Severští spisovatelé jsou v téhle oblasti jedineční. Je mi velice líto, že Stieg Larsson není již mezi námi, protože jeho Milenium je prostě jedinečné, ale těší mě, že Lars Kepler trochu pokračují v jeho duchu. Tedy aspoň za mě.
Co musím přiznat, tak třeba takový Jo Nesbo, mě úplně nanedchnul. Nebo...musím mu vždy dát ca 100 stránek, abych se do příběhu začetla a pak uznám, že kniha nebyla špatná. Ale už je to takové trochu donucení se, přeskočit pomyslnou čáru a pak vím, že se mi to nakonec bude líbit.
To jsou tedy mé tipy pro ty, kteří mají rádi kriminálky, kterým ale nedělá problém, nebojím se použít slovo "brutalita" která prostě v těchto knihách figuruje a třeba tyhle autory neznají. Ale ten, kdo se bojí, nebo je trochu mírnější povahy, prosím nečíst.
V mé knihovně najdete ale také motivační knihy, namátko kniha "Síla přitažlivosti" kterou napsal Joe Vitale. Opravdu miluji. Není to ale kniha, která by se přečetla na počkání, musíte se jí probrat, ale je to v podstatě celoživotní návrat k takové knize. Tak jako od Dr. Josepfa Murphyho "Moc podvědomí."
Tito dva pánové jsou takoví mí strýčkové, kteří mě provázejí už spousty let mým životem a jsem jim za to ráda.
Ještě mám dvě knižní přání, které bych chtěla do své knihovny. Jedním z nich je v podstatě cokoliv od jeho svatosti Dalajlámy, tu si plánuji pořídit v hodně krátkém horizontu a také chci mít ve své knihovně Bibli. Na tu ještě nepřišel ten správný čas, ještě si u ní chci ponechat nějakou časovou rezervu, ale vím už spousty let, že ji chci.
Toť malinké nahlédnutí do mého čtenářského světa. A jak to máte vy? Můžete mi na základě toho, co čtu, něco doporučit?
Vaše Kájule.