Recenze se valí

Ano, je to týden, co jsem poslala Olivera na první velkou zkoušku a to, na recenze k několika knižním fajnšmekrům. A musím se pochlubit...zatím se líbí, ohlasy jsou hezké a co je důležité, už i veřejné. Ale raději to všude kolem sebe zaklepávám

Musím se přiznat, že vlastně "recenze" nebo v tu dobu, co jsem Olivera psala, vlastně "ohlasy" na mou tvorbu, byly to, co mě hnalo dál a proč jsem se nakonec rozhodla vydat na cestu, kterou jsem absolvovala. Když jsem totiž začala psát své první řádky (a vůbec vlastně netušila, že mé vypsání skončí na 300 stránkách a že to bude mít nějaký konec) tak jsem nevěděla, jak se vlastně "psát" dělá. Upřímně...nevím to do dnes :-). Nestudovala jsem žádné tvůrčí psaní, ani jsem nestudovala, jak se správně kniha píše, podle pravidel. Protože...já přece nikdy netoužila nic napsat, no ne? :-).

Proto jsem po prvních napsaných stránkách sebrala odvahu a nechala nahlídnout do svých plánů své dvě kamarádky. Potřebovala jsem nutně vědět, že to všechno má nějaký smysl.

Jsem příšerný introvert a nerada se svěřuji s plány, které mám zatím jen v hlavě. Bojím se, že to nedopadne podle mých představ a hlavně toho, že pak očekávání budou větší, než budu moci splnit. Takže chápete, že jít s kůží na trh, bylo pro mě osobním trestem. Ale... také nerada dělám něco zbytečně, takže jsem sebrala veškerou odvahu a poslala kamarádkám pár stránek, aby mi řekly, jestli by je vůbec zaujala forma psaní, kterou jsem se rozhodla příběh psát. A jestli by chtěli jednou, takový příběh číst.

Forma je zaujala, příběh také, a já v tu chvíli, vyhrála svoji první maličkou bitvu, kterých jsem od té doby vyhrávala více a více, až jsem nakonec stála před rozhodující válkou ale...o tom zase až zítra :-)

Musím se teď totiž opět vrátit ke korektuře druhého dílu Olivera, který se jmenuje "Oliver, já a Magdalena." Doufám totiž, že kladných recenzí na první díl, bude jen přibývat a že si dvojku čtenáři vyžádají. K tomu bych chtěla napsat ještě pár řádků ke knize nové, která má zatím jen pracovní název a myslím, že by mohla být jednou také dobrá.

Ale v první řadě, až tohle dopíši, musím nažhavit Google a najít si nějaký božský krém do dortu, který jsem se rozhodla upéct tchýni na narozeniny. Už mám něco v hlavě, ale chápete...musím se ukázat, takže to musí být něco "peckoidního". Držte mi palce, ať něco najdu.

Jo..mám toho hodně, ale baví mně to, opravdu že jo.

Chcete vědět více o mých dnech, pocitech a plánech? Zítra se zase ozvu.

Vaše Kája